BLOG / Ze života jednoho programátora / Hodinová sazba freelancera

Hodinová sazba freelancera: Co ji tvoří?

Když klient poprvé vidí cenovou nabídku nebo hodinovou sazbu vývojáře, často ho napadne jediné: „Proč je ta cena tak vysoká?“ Z mého pohledu, jako vývojáře na volné noze, je tato reakce pochopitelná. Zároveň je ale založená na nepochopení toho, co všechno celkovou cenu práce tvoří. Pokud by Vás zajímalo jaké jsou hodinové sazby programátorů obecně nebo moje konkrétní hodinové sazby, jsou tu.

Pojďme si jednou provždy rozebrat, proč se cena práce vývojáře nedá srovnávat s hodinovou mzdou zaměstnance a co všechno jako freelancer musím pokrýt, abych mohl vůbec fungovat a dodávat profesionální výsledky.

Největší mýtus: Porovnání s hrubou mzdou zaměstnance

Představte si zaměstnance s hrubou mzdou 80 000 Kč měsíčně. Jeho hodinová mzda je zhruba 476 Kč. Klient pak vidí mou sazbu, například 1 500 Kč/hod, a vidí trojnásobný rozdíl. Jenže to je jako srovnávat jablka a celé jabloňové sady.

Zaměstnanec dostane kromě mzdy:

  • Placenou dovolenou (minimálně 4 týdny).
  • Placenou nemocenskou.
  • Státní svátky, kdy nepracuje, ale má zaplaceno.
  • Vybavení (notebook, monitory, telefon).
  • Software a licence (IDE, grafické programy, databáze).
  • Kancelář a její provoz (energie, internet, káva).
  • Vzdělávání (kurzy, konference, školení).
  • Příspěvky (stravenky, Multisport karta, penzijní připojištění).
  • Práci účetní a administrativy, která se o vše postará.

Jako freelancer nemám nic z toho. Všechny tyto náklady, benefity a jistoty si musím zaplatit a zařídit sám. A právě to se promítá do celkové ceny mé práce.

Co všechno tedy tvoří cenu práce freelancera?

Když stanovuji svou cenu, musím započítat mnohem víc než jen čas strávený programováním. Zde je konkrétní rozpis:

1. Daně a pojištění

Toto je největší a nejjasnější položka. Z každé vydělané koruny odvádím státu daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. To tvoří podstatnou část mého příjmu.

2. Nefakturovatelný čas (obrovská skrytá položka!)

Mýtus je, že freelancer pracuje 8 hodin denně a všech 8 si naúčtuje. Realita? Fakturovatelný čas tvoří často jen 60–70 % mé pracovní doby. Zbytek je práce, kterou mi nikdo nezaplatí, ale bez které bych neměl žádné zakázky:

  • Komunikace s klienty: E-maily, schůzky, telefonáty, které nejsou součástí konkrétního úkolu.
  • Tvorba nabídek a cenových odhadů: Analýza projektů, které nakonec nemusí vyjít.
  • Marketing a sebeprezentace: Správa webu, portfolia, psaní článků, networking.
  • Administrativa: Účetnictví, fakturace, smlouvy, komunikace s úřady.
  • Vzdělávání: Neustálé učení se nových technologií, sledování trendů a čtení dokumentace. IT se mění tak rychle, že bez toho bych byl za rok nekonkurenceschopný.

3. Provozní náklady (režie)

Abych mohl pracovat, potřebuji nástroje. A ty nejsou zadarmo.

  • Hardware: Výkonný notebook (životnost 2-3 roky), monitory, klávesnice, myš.
  • Software: Licence na vývojové nástroje (IDE), grafické programy, databázové klienty, operační systém.
  • Služby: Hosting pro mé projekty, placená úložiště, nástroje pro řízení projektů (Jira, Trello), služby účetní nebo daňového poradce.
  • Připojení: Rychlý a spolehlivý internet.

4. Žádné placené volno

Když jsem nemocný, na dovolené nebo je státní svátek, nevydělávám ani korunu. Moje cena musí být dostatečně vysoká na to, aby mi vytvořila finanční polštář na pokrytí těchto období. Pokud chci 4 týdny dovolené a počítám s 2 týdny nemoci ročně, musím si za zbylých 10,5 měsíce vydělat na celý rok.

5. Riziko a nestabilita

Nemám žádnou jistotu příjmu. Jeden měsíc můžu mít práce nad hlavu, další měsíc se může stát, že skončí projekt a já budu týdny hledat nový. Moje cena obsahuje i „přirážku za riziko“, která mi pomáhá překlenout období bez příjmu.

6. Zkušenosti a specializace

Cena mé práce neodráží jen hodinu kódování, ale tisíce hodin zkušeností, které jsem nasbíral. Seniorní vývojář dokáže vyřešit problém za hodinu, zatímco junior by nad ním mohl strávit celý den. Klient si neplatí jen za čas, ale především za expertízu, efektivitu a kvalitu, která mu v dlouhodobém horizontu ušetří peníze.

Jak se počítá cena práce? Zjednodušený vzorec

Ačkoliv tento vzorec vede k hodinové sazbě, ta je základním stavebním kamenem i pro odhad ceny celého projektu. 

(Požadovaný roční čistý příjem + Veškeré náklady a daně) / Počet fakturovatelných hodin za rok = Minimální hodinová sazba

Počet fakturovatelných hodin rozhodně není 8 hodin x 21 dní x 12 měsíců. Realistické číslo je spíše 1000–1400 hodin za rok.

Cena práce ostatních vývovářů

Architekt

Já si cením architekta stejně jako programátora. Jeho odměna závisí výhradně na jeho senioritě.

Analytik

Já si cením analytika stejně jako architekta výše. I jeho odměna závisí výhradně na jeho senioritě.

Tester

I testera si cením stejně jako všech výše uvedených. Na testera se ale většinou hlásí lidé, kteří do IT teprve vstupují, a proto se zdá být jejich odměna menší.

Závěr: Cena za hodnotu, nikoli za čas

Cena práce vývojáře na volné noze se může zdát vysoká, ale je to komplexní číslo, které odráží náklady na podnikání, riziko, roky zkušeností a obrovské množství neviditelné práce.

Dobrého freelancera si nenajímáte proto, aby byl levný, ale proto, aby vám rychle a kvalitně dodal hodnotu, která váš byznys posune dál. A to je investice, která se ve výsledku vždy vyplatí víc než ta nejlevnější hodina práce.

Realizuji Vaše sny

Zdeněk Skulínek