Jak ušetřit na vývoji software

Rozdělte projekt tak, abyste jasně věděli, co je část projektu přesně pro Vás a co je obecná funkcionalita. Té obecné funkcionalitě se snažte vyhnout, je to právě ta část projektu, které vašemu businessu nic nepřinese a ani Vaši zákazníci ji neocení. Přesto je to velmi drahá legrace, často bývá obsažena ve více než 75% kódu a tím, ačkoli mezi počtem řádků a stráveným časem nemusí být přímá úměra, tvoří i většinu nákladů na vývoj. U mě říkáme té první menší části kódu dedikovaný a ta druhá může, ale nemusí být kód sdílený. Rozdělit projekt je první rada jak ušetřit na vývoji software.

Nevyvíjet kolo od vozu je druhá rada jak ušetřit na vývoji software. Snad každý program potřebuje nějaké základní obecné funkce. Co je zajímavé, tyto funkce jsou stejné napříč aplikacemi, dokonce i když se aplikace tématicky velmi liší. Přesto je u naší konkurence vídáme milionkrát v různých obměnách. Snad každý zákazník má své vlastní. Proč ale mít své vlastní? Funkce jako práce s řetězci, Vašemu zákazníkovi a nakonec ani Vám nic nepřinesou. Přesto si krvavě platíte za jejich existenci. Není lepší použít něco se sdílené knihovny za minimální nebo dokonce žádný poplatek?

Dokonce i celé části, které, samozřejmě, nenesou vaše know-how můžete sdílet. A i s konkurencí. Rozpočítání velké části nákladů na několik firem Vám umožní udělat SW lépe a levněji. Je to pro zainteresované firmy velká konkurenční výhoda. Více o sdílení je napsáno na stránce o sdílení kódu. Připomeňme, že vyžitím sdílení snížíte celkové náklady až o 65%. Ve skutečnosti je to tak, že každá SW firma se snaží o znovupoužití svých výtvorů. Výše uvedenou slevu vám ale nedá. Není to škoda?

Není tajemstvím, že zkušený vývojář napíše více kódu než začátečník. Ba co víc, nemusí tolikrát přepisovat svou práci. Představte si, že třeba jen jednou, ale začátečník i desetkrát. Tak je možné, že senior udělá typicky 20krát tolik práce než začátečník. Jeho odměna je ale jen třikrát vyšší. Stačí se podívat na jakýkoliv pracovní portál, senior si může říct o 120 000Kč měsíčně, ale na juniorní pozici dostane určitě přes 40 000Kč (za tu dvacetinu práce). Když to shrnu, tak najmutím těch správných lidí ušatříte na vývoji a to dokonce velmi výrazně.

Pokud ne, něco je špatně. Takový SW se nedá považovat za funkční a spolehlivý a to je něco, co musíte řešit. Pokud chcete i nadále spolupracovat s vývojáři původního řešení, uvažujte o přepsání aplikace – refaktoringu. Refaktoring je čas od času potřeba, nemějte dodavateli za zlé, že to tak je. V podstatě každý jen trošku složitější SW potřebuje něco jako verzi 2.0. Důvodem je, že všechny požadavky na SW nebyly v před zadáním vývoje zřejmé, ať už vinou zadavatele/architekta/programátora. Právě využitím zkušených programátorů potřebu refaktoringu snížíte na minimum.

Některá moje konkurence má overhead naprosto neuvěřitelný. Na jednoho programátora/testera/projekťáka/architekta připadají až tři manažeři a další pracovníci. Schválně, jestli uhodnete, kdo zaplatí všem těm lidem mzdu? Ano, je to z vašich těžce uspořených penízků. Chtějte za své peníze co nejvíc, plaťte jen takové práce které vašemu businessu něco přinesou.

Následující odstavec nemusí platit úplně pro všechny projekty. Pokud to ale povaha projektu umožňuje, zkuste mít pro všechny platformy jen jednu aplikaci. To má výhodu nejen toho, že jí platíte jen jednou, ale je to i snadnější na správu. Frameworky, které jsou určeny pro multiplatformní vývoj za Vás reagují na vývoj jednotlivých platforem a značně tak zjednudušují aktualizaci projektu a jeho další úpravy. Zjevná nevýhoda multiplatformního přístupu je, že používáte jen menší společnou podmnožinu funkcí, které platformy nabízejí.

Pokud najdete dodavatele s nízkou hodinovou sazbou můžete ušetřit z ceny projektu až polovinu. Ovšem aplikací výše uvedených rad ušatříte na vývoji software 80% nákladů i více.